Fasáda, plísně a difúzní odpor, odstranění plísně, protiplísňový nátěr Hradec Králové

Uvedený problém se týká nových, starších, ale i zrekonstruovaných či zateplených budov – vlhkost a tvorba plísní. Tomuto tématu se věnují nejen nadšení amatéři, zkušení odborníci, ale i naprostí laikové. Největším magnetem se v tomto kruhu otázek a odpovědí stala oblast zateplení, ke které patří okřídlené spojení – dýchání domu. Odborník, ale raději hovoří o “difúzi” vodní páry konstrukcemi stavby. Jak to tedy je a kdo a vlastně jak dýchá?

Zateplení, vlhkost a materiály

Je prokázáno, že výskyt plísní a mikroorganizmů na fasádách nezpůsobují používané zateplovací materiály. Jestliže se stane, že zateplený dům “přestane dýchat,” není to vinou použitého zateplovacího systému, ale spíše se jedná o výměnu oken a o kvalitě utěsněných spár. Nová okna – plastová či dřevěná – těsní totiž až 10ti násobně lépe než okna původní. Důsledkem toho tak nedochází ke stálé a tolik potřebné výměně vzduchu, což se dá ilustrovat i na příkladě – když se vzduch před výměnou vyměnil i při zavřených oknech zhruba jednou za hodinu, při nových oknech jsou naměřené hodnoty až 10 krát nižší.

V této nové situaci je nevyhnutelné začít větrat odlišným způsobem – jinak dojde ke zvyšování relativní vlhkosti v místnostech a tím i k možnému výskytu plísní. Optimální větrání po výměně oken spočívá v masívnějším a jednorázovém vyvětrání obytného prostoru po dobu 3 – 5 minut, a to i v závislosti na klimatických podmínkách nebo potřebách konkrétních osob.

Difúzní odpor

Obytný dům nedokáže přes své obvodové zdivo odvézt více jak 3% vlhkosti, přičemž není podstatné z čeho byl konstrukčně postaven. Tento fakt platí i při dodatečném zateplení fasády, takže se dá konstatovat, že při výměně vzduchu v objektu nehrají použité materiály klíčovou roli.

Schopnost stavebních materiálů propouštět okolní vodní páru nazýváme difúzním odporem. Kromě vzduchu, který vodním párám klade nejmenší odpor, tak všechny ostatní materiály kladou odpor daleko větší. Faktorem difúzního odporu potom nazýváme poměr mezi difúzním odporem každého daného materiálu a difúzním odporem vzduchu o stejné šířce.

Z obecně známých a používaných stavebních materiálů mají největší difúzní odpor kovy, sklo, asfalt nebo plastové fólie. Železobeton (tedy tolik používané panely) má hodnoty difúzního odporu větší než cihla resp. pórobeton. Zajímavou informaci nabízí porovnání důvěrně známého železobetonu a polystyrénu, který je určen k zateplování. Stejná vrstva železobetonu má zhruba 2 krát větší difúzní odpor než-li vrstva pěnového polystyrénu.

V tomto kontextu je nutné brát v úvahu i tzv. rosný bod. Obecně se jedná o nestálý děj, který je podmíněn tepelnou vodivostí materiálů, vnitřní a venkovní teplotou, vlhkostí, atmosferickým tlakem, nadmořskou výškou apod. Jakmile se v místě styku nosné zdi budovy a izolace sníží teplotní hodnota na 14°C, je velká pravděpodobnost, že vlhkost začne postupně kondenzovat přímo na stěně. Jakmile zde klesne teplota na úroveň 12°C je kondenzace vodních par na stěnách prakticky už zaručená.

Povrch stěny a kondenzace

Jakmile nám na povrchu stěny začne kondenzovat voda, znamená to, že v okolním vzduchu byl dosažen rosný bod vodních par. Tento typ kondenzace spojují tepelné mosty nebo nedostatečná izolace stěn. Tímto způsobem zkondenzovaná voda poté umožňuje v místnostech výskyt a růst plísní.

Jiným případem ovšem bývá kondenzace vody v nitru fasády. Příčinou je opět dosažení rosného bodu přítomných vodních par. Za množstvím zkondenzované vody může tlak vodních par a jejich prudké ochlazení. V úvahu ovšem přichází i jiný důvod. Stěna je zevnitř paropropustná, ale to neplatí z venku, což může být způsobeno nesprávnou tepelnou izolací.

Kondenzaci vody lze zabránit v podstatě dvojím způsobem. První možností je zvýšení teploty stěn, tedy jejich přímé zateplení. Druhý způsob spočívá ve snaze snížit hustotu vodních par ve stěně. Jedná se o realizaci parozábrany z vnitřní a osazení paropropustým materiálem z vnější strany zdiva. Vždy je ale třeba dávat pozor na případné netěsnosti v systému parozábrany – např. okolo elektrických zásuvek.

Zabránit kondenzaci vody uvnitř stěny například v době velkých mrazů není dost dobře možné. Každé zdivo má totiž “svoji” teplotu, při které se začíná vodní pára srážet. A nebo naopak, při dosažení vyšší teploty se ze zdi voda odpařuje.

Když už veškeré snahy nestačí

Často se však majitelům domů nebo správcům budov stává, že všechno výše popsané snažení selhává a fasáda prokvete plísněmi. Zde je zvykem říkávat, že každá dobrá rada má cenu zlata. Zbavit se plísní a udělat to rychle, kvalitně a na co nejdelší dobu, není vůbec žádná hračka. Zde obvzvláště platí, že nejlepším řešením je pomoc odborníků. K těm nejzkušenějším v této oblasti patří společnost A SERVIS LIPKA. Tato firma se ochraně fasád a likvidaci plísní věnuje více jak 20 let a ve střední Evropě má zaslouženou pověst lídra. Je zřejmé, že napadená stěna bude v těch správných rukách…

Kroky k úspěchu

Hlavním a velmi podstatným krokem při likvidaci plísní je precizní odstranění původního biologického znečištění. Tato činnost se uskutečňuje zásadně mokrou cestou, aby se spory plísní a mikroorganizmy nešířily a nezamořily jiné plochy, případně aby neinfikovaly osoby v blízkém okolí. Potom je nutností nechat ošetřovanou plochu pečlivě vysušit. Potom následuje aplikace chemického prostředku SANATOP LIKVID PROFI, který se nechá působit celých 24 hodin.

Dříve než dojde k nanesení nátěru LSG, je důležité vždy s majiteli nemovitostí vyřešit případnou výmalbu fasády. Účelem je sjednocení barevného tónu celé plochy. Při této příležitosti vždy A SERVIS LIPKA klienty seriozně upozorňuje, že barevně jednolitou fasádu není možné zcela přesně dosáhnout ani s použitím vzorkovníku ani s mnoholetými zkušenostmi. Původní barva totiž během času a díky vlivu klimatických podmínek už značně zdegradovala a zůstavá tedy na rozhodnutí zákazníka, zda tuto skutečnost bude akceptovat či nikoliv.

Další a poslední krok představuje použití jedinečné technologie LSG. Fasáda ošetřená nátěrem LSG získá mikrofilm, který ji plně ochrání před vlhkostí a plísněmi. Tato technologie umožňuje vodním parám v budově volně pronikat zdivem ven, ale voda ze vzduchu se do fasády z venku nedostane. Stěny s LSG nátěrem velmi účinně brání mikroorganizmům a plísním, aby se na ploše uchytily a začaly růst.

Firma A SERVIS LIPKA považuje LSG za vůbec nejúčinnější prostředek na ochranu fasád v boji proti plísním a mikroorganizmům. Tento progresívní chemický přípravek společnost nabízí s garancí 4 až 6 let, v závislosti na konkrétních podmínkách.

Na otázku likvidace plísní a mikroorganizmů máme tedy pozitivní odpověď a s ní i jejího vykonavatele. S důvěrou a kdykoliv se proto obraťte na společnost A SERVIS LIPKA. Jejich pracovníci vás o kvalitě a profesionalitě ve své práci velmi rádi přesvědčí i u vás doma.